Že jsou Velikonoce až za měsíc, to mi nemusí nikdo vysvětlovat. Jenže Klárka tak dlouho čekat nechce, tak jsme si udělaly Velikonoce dneska.
Dopoledne jsme koupily barvičky na vajíčka, ale Klárka hned co to je, co se s tím dělá a byla celá nedočkavá. Tak jsme to vyzkoušely a všichni kluci v okolí se můžou na ty pravé Velikonoce těšit :-)
Jaro konečně dalo o sobě vědět a nejen Pavel s Klárkou, ale i já jsem sedla na kolo. Přijeli jsme jako prasátka, Klárka přes "okýnko" ve vozíčku neviděla, jak byla od bláta. No ale stálo to za to :-)
Fotky se časem objeví u Pavla na blogu :-)
Konečně jsem po letech aktualizovala fotogalerii.
Fotky z Oskavy (konečně!) jsou na http://ivana.zonerama.com/2010-08-xx-Oskava/
Po roce jsme zase s Pavlem vymysleli důvod, proč udělat slezinu s kamarády a zajít do vinárny. Když sečteme můj věk a Pavlův, je nám letos rovných sedmdesát, a to stojí za pořádnou párty.
No a jako s důchodci s námi bylo zacházeno - Klárka dostala lékařský kufřík, aby se o nás na stará kolena postarala, dostali jsme i blahopřání se sedmdesátkou, spoustu lahví vina... Děkujem všem, co došli, milé slečně z vinárny, která nakoupila chuťově rozličné sýry a zvlášť tetě Pavlíně, která sice přišla pozdě, ale donesla vynikající ořechový dort, po kterém se jen zaprášilo. Dokonce i děti to zvládly a i sluníčko si dalo říct a pěkně nám svítilo.
No a protože už letos nebyl ve vinárně nikdo, kdo by udělal grilované maso, které bylo loni vynikající, společně s Maky jsme vyrobily čínské řízky. Pro ty, kterým chutnalo a troufnou si na výrobu něčeho podobného, tady je recept (s ohledem na děti bez pálivého koření a také podle hesla: Co dům dal. No a podle přání Maky bylo potřeba přidat čenek. Spoustu česneku) :
Čínské řízky
Suroviny:
1/2 kg kuřecích řízků (prsíčka),
2 celá vejce,
3 polévkové lžíce oleje,
3 polévkové lžíce solamylu,
1 čajovou lžičku kari koření,
1 čajovou lžičku sladké papriky,
1 čajovou lžičku ďábel. koření,
1 čajovou lžičku gyrosu,
1 čajovou lžičku cukru,
1 čajovou lžičku soli,
pórek (nebo cibule) nakrájený na kolečka,
olej na smažení
V tomto receptu je možná i varianta, kdy kromě koření zůstávají všechny ingredience stejné, jen druhy koření je možné změnit, např. varianta s provensálským kořením, nebo bazalkou a oregánem.
Další varianta:
sojová omáčka
grilovací koření
Postup:
Maso nakrájíme na nudličky, přidáme vejce, olej, koření a solamyl a dobře promícháme, uhladíme v misce a z vrchu posypeme nakrájeným pórkem (již ho nevmícháváme), nádobu přikryjeme a necháme v chladu 4 - 12 hodin uležet (pokud spěcháme, není nutné nechávat uležet tak dlouho).
Před finální úpravou zamícháme směs s pórkem, můžeme přidat na proužky nakrájenou čerstvou papriku (případně ten Makyn česnek). Na pánvi rozpálíme olej a lžící tvoříme na pánvi ze směsi placičky, které na mírnějším ohni po obou stranách opékáme (v případě, že by placičky hůře držely při sobě, přidáme do směsi trochu solamylu).
Příloha:
Zeleninový salát, brambory, hranolky, rýže nebo rýž. nudle. Já jsem vždycky dávala s chlebem a je to zcela dostačující.
V srpnu jsme měli výročí svatby a koupili jsme si parní hrnec. Trvale se usídlil na kuchyňské lince a při každé vhodné příležitosti "paří". Můj masožravý muž dokonce chválí zeleninu, kterou v pařáčku, jak hrnci doma říkáme, uvaříme.
Kdo neví o co jde, tady je moje soukromá definice: Nakrájím zeleninu (třeba brambory a mrkev) a dám do jedné nebo dvou pater hrnce. Do dalšího patra dám maso nebo rybu, do prostoru na bylinky nasypu koření a bylinky. Zapnu a cca 30 minut se nemusím o nic starat. Žádné míchání, žádné připalování, prostě je to soběstačné. Konec připálené mrkve, kterou jsem Klárce tolikrát vařila v páře a smrděla po celém paneláku :-)
V neděli jsem Pavla s Klárkou poslala na hřiby, abych si mohla po delší době uvařit něco časově náročnějšího. Náhodou jsem natrefila v obchodě na králíka, tak byl králík na smetaně. A k tomu knedlíky z pařáku (recepty na knedle asi u Pavla rozhodly, že věc zabirající další míslo v kuchyni, koupíme).
A tady je recept:
1 hrnek hrubé mouky
1 hrnek mléka
2 žloutky
sníh ze 2 bílků
2 rohlíky
půl prášku do pečiva
sůl.
V mléce rozšleháme žloutky, přidáme rohlíky, sůl, mouku s prdopečí a pak lehce vmícháme sníh. Misku na rýži vyložíme potravinářskou fólií, naplníme těstem a dáme pařit na 35 minut. Po vyjmutí potřeme olejem.
Opět: bez míchání a připalování, neutíká, nemusí se drhnout sporák. A hlavně je to vynikající. Zaprášilo se jak po králíkovi, tak po knedlíkách.
Minulý týden jsme si s Klárkou užívaly v penzionu Údolí v Oskavě ( http://www.penzionudoli.cz/ ).
Program pro děti i maminky (a taky tatínky, kteří byli zastoupeni v docela hojném počtu) na téma Krtečkova dobrodružství byl bezva, vyzkoušela jsem nové techniky na malování a tvoření, na což nemám dostatek fantazie a trpělivosti, ale když mám vzor, tak mě to baví a jsem ráda za každou trochu inspirace. Klárka našla zalíbení v malování štětcem, upatlala "zvířátko" z těsta, které jsme pak upekli a snědli, vykrajovali jsme z hmoty schnoucí na suchu. K tomu zpívali, blbli, chodili do lesa a za zvířátkama. Každý den byl zaměřený na jedno téma – Krtek kuchařem, Krtek malířem, Krtek na výletě, Krtkovo překvapení atd.
Zvířátkům jsme taky nechaly naši usínací neřest – dudel. Klárka po odpoledním spaní dudlík vzala, zcela dobrovolně ho odnesla na pařez do lesa, zamávala a šly jsme pryč. Zvířátka jej samozřejmě odnesla a malí koloušci dudlají :-) První večer sice trochu víc plakala, ale po dvou hodinách utěšování klidně usnula a spí daleko klidněji, nepoplakává a nehledá, co by do pusy strčila. Odpolední usínání závislost na dudlu nahradila závislost na uspávání v náručí a když jsem sedla nebo lehla, tak následoval nefalšovaný batolecí vzdor, ale to doma dopilujeme :-)
Na týdenní pobyt jsem brala i kolo. Vydaly jsme se na Rabštejn – sice to bylo 11 km pořád do kopce, ale ten sjezd za to stál :-) Drobný problém jsem měla, když Klárka na Rabštejně prohlásila "ťapy" a vydala se pěšky po cestě zpět do Oskavy. Nedala si vymluvit, že pojede ve vozíčku. Naštěstí se dala po chvilce ukecat ...
Po týdnu se k nám na víkend přidal i Pavel, hospůdka i kuchyně se mu náramně líbili. Určitě se sem vrátíme, ať už na rodinný pobyt nebo já s Klárkou na nějaký další "tvořící" pobyt. Přeji Katce a Pavlovi Sedlákovým, ať se daří a mají spoustu spokojených návštěvníků, jako jsme byli my.
Od března jsme s Klárkou chodily cvičit, zpívat a blbnout do Pierota (http://www.parc.cz/pierot/). Hodinka vždy rychle utekla, děti se vyřádily a já se s Klárkou těšila na další týden.
"Teto, co budeme dělat?"
"Klárka bude malovat."
"Jů, můžu malovat s ní?"
A tak holky patlaly. Konečně jsem nemusela vymýšlet, co bych "namalovala", ale mou funkci zastala Adélka a já je obě krmila hroznama, malé kuličky pro Klárku, velké pro Adélku. Klárku tentokrát nejvíc zaujala zelená a než jsem se nadála, kelímek byl prázdný.
Další den jsem Adélku vytáhla na brusle. Jako každé dítko v tomto věku je hrozně šikovná a já se děsně stydím, že ona kolem mě krouží a já si bez Kláry ve vozíku troufnu tak maximálně zajít pro limču ve stánku Pod lampou.
Už druhé prázdniny u nás tráví Klárčina sestřenka Adélka. Její zálibou jsou koně, v jakékoli podobě, kromě podobě na talíři (koňský salám odmíta). Proto jsme se vydaly na Panskou líchu, abysme nějakého toho koně vyfotily a mohly vyrobit podle "koňké knihy pro koňské kutily" kelímek na pastelky.
